Jizvení

Lidové noviny, 24/11/05

Knížka Jizvení (vydala Arieta) Jana Pavla (1973) je vhodná spíše k rozptýlení a pobavení. Ústřední postavou je mladý muž unavený manželstvím, který prožívá snový příběh podivného setkání s fatální dívkou, jež je jeho hostitelkou na jakémsi zámku (připomínajícím scenérii amerických romantických limonád). Zámek s ní obývá také plyšový medvěd, jakési pohádkové zhmotnění nenávisti a zla, a mezi ním a protagonistou vzplane konflikt, vrcholící devastací hračky, jež vyvolává dojem vraždy živé bytosti.

Efekt má zřejmě spočívat v konfrontaci vysněného ráje, v němž se skrývá hrozba a nebezpečí, se všední, banální a poklidnou "skutečností" rodinného zázemí vypravěče. Autor pracuje s motivy napětí a tajemství, k nimž náleží i prvek schizofrenního rozdvojení a splynutí.

V závěru Pavel završuje telenovelistický ráz své prózy dramatickým incidentem, autonehodou, při níž se jeho družka zraní (a navíc potratí). Vypravěč ji neopouští, ale konec novely se vrací vlastně na počátek, neboť do hry vstupuje opět plyšový medvěd a pozvánka na ples do tajemného zámku, a protagonista promlouvá prostřednictvím telefonu ke své tajemné hostitelce týmiž slovy, jaká slyšel při snových návštěvách.

Bizarní, takřka secesní hříčka s poněkud kafkovským nádechem vhodná pro vyplnění nedělního televizního večera.

(ahm)