Zbytečnost

Knihovnice.cz


"...s brilancí postmoderně hravého, filmem i literaturou poučeného narátora - v jediný, a sice průvodní příběh několikero existenciálně určujících lidských situací." Takto nám představuje na přebalu knihu Radim Kopáč. Musím se přiznat, že nejsem nijak literárně vzdělaný, a kdyby mi někdo tak nabízel knihu, s hanbou bych asi sklopil tvář a knihu nechal být. Ale ať termíny jako "postmoderně hravého" či "existenciálně určujících" ve vznešeném jazyku akademického slovníku znamenají cokoliv, v překladu pro obyčejného milovníka knih to tedy znamená vynikající čtenářský zážitek. Protože tak osobně hodnotím své první proniknutí do tvorby Jana Pavla (*1973). Tento současný redaktor nakl. Slovart nám tím přináší už osmou (podle Národní knihovny ale devátou) knihu vlastní tvorby, která zahrnuje jak poezii, tak prózu.

Do této krátké povídkové sbírky vložil osm příběhů, které i přes svoji jinakost zdánlivě něco spojuje. Aktéři jednotlivých příběhů se jakoby přesouvali po časové přímce do následných příběhů. Někdy je to zřetelnější více, někdy méně. Hlavním námětem jsou vztahy, sexuální, milostné, či snad mezilidské vůbec. Přitom někdy to jsou i celkem maličkosti, které najednou změní váš pohled na druhého, či druhé. Zajímavý je autorův pohled až na neuvěřitelné krutosti mládí, nejen duševní trápení spojené s prvními city, ale až pubertální brutalita (v povídce Bez obav).

Už od prvních stránek je to především autorova nevídaná schopnost, s jakou lehkostí dokáže čtenáře přenést, či snad vtáhnout do svého příběhu. Využívá k tomu moderního jazyka, který sem tam jakoby opepřil dávkou "sprostoty". Asi každému čtenáři přímo vyrazí dech už první stránka, kde babička své dceři a vnučce dojatě říká: "Já vás tak miluju, kurvičky moje posraný..."

Každá povídka, většinou obestřena neurčitým záhadnem, je vlastně bez konkrétního konce. Autor nám vždy jen lehce naznačí, co dalšího hrdinu čeká, co se možná bude dít už za pár minut poté, kdy skončila poslední věta.

Kniha "Zbytečnost" jen opětovně dokazuje, že žánr povídky i v době kultu románu dokáže překvapit. A že i u nás je dost skvělých povídkářů.

Bohdan Volejníček